| Tisíc
metrů nad mořem, skrytá za lesy a horami národního parku,
těsně u českých hranic, našla minulost svou rezervaci: skanzen
Finsterau. Jsou zde shromážděny selské domy, kompletní dvory,
vesnická kovárna i zájezdní hostinec. Pod širým nebem zde
vzniká vytoužený kus minulosti. Žádný
ráj, žádná idyla! Všední den sedláků a nádeníků byl v Bavorském
lese krušný. Volná chvilka, radost a krása byly vzácností
a trvaly jen krátkou dobu. Tito lidé viděli rozkvétající
růže, pestře utkaný šátek nebo malovanou skříň zcela jinýma
očima. Abychom i my viděli jejich očima, jsou všechny věci
ve skanzenu Finsterau uspořádány do svých původních souvislostí
: je tu vše, malé i velké, nové i spravované, hrubé a krásné.
A všechno si uchovalo svou podobu, i stopy času: skvěle
vyleštěná dveřní klika, ošlapaný práh, umaštěná rukojeť
na pluhu, záplata na dřevorubecké vestě.
|